Křišťál: čirý křemen – vlastnosti, krystaly a jak ho poznat

Křišťál, často nazývaný horský křišťál, je čirá a bezbarvá odrůda křemene (SiO₂). Má tvrdost 7 a tvoří šestiboké hranoly zakončené špičkou. Na plochách hranolu bývají příčné rýhy, podle kterých se dá dobře poznat. Jméno pochází z řeckého krystallos, led: antičtí autoři věřili, že křišťál je led zmrzlý tak silně, že už neroztaje. Od tohoto slova je odvozeno i slovo krystal.

Drúza čirých krystalů křemene herkimerového typu ze Skardu v Pákistánu — Drúza čirých krystalů křišťálu herkimerového typu, Skardu, Pákistán, 90 × 58 × 53 mm. Vzorek už prodaný.

Rychlá fakta o křišťálu

Minerál	křemen, čirá bezbarvá odrůda
Chemický vzorec	SiO₂
Krystalová soustava	trigonální
Tvrdost (Mohs)	7
Hustota	2,65 g/cm³
Štěpnost	chybí, lom lasturnatý
Lesk	skelný
Zvláštnosti	piezoelektrický, příčné rýhování ploch hranolu, často s inkluzemi
Typický výskyt	dutiny a pukliny hornin, hydrotermální žíly, pegmatity

Tvary krystalů křišťálu

Typický krystal křišťálu je šestiboký hranol zakončený šesti plochami, které vypadají jako pyramida. Ve skutečnosti jde o dva klence, proto se plochy na špičce často střídají velikostí. Krystaly rostou jednotlivě nebo v drúzách a k podložce bývají přirostlé jedním koncem. Krystaly, které rostly bez přichycení k podložce, bývají oboustranně ukončené. Nejznámější jsou „herkimerské diamanty“ z okresu Herkimer ve státě New York, malé a velmi čiré oboustranně ukončené krystaly. Podobně vypadající krystaly se nacházejí i jinde, například v Pákistánu.

Mezi sběratelské zvláštnosti patří skeptrový křemen, kdy na konci tenkého krystalu narostla širší „hlavice“, japonská dvojčata, dva ploché krystaly srostlé pod úhlem asi 84°, a krystaly s fantomy, obrysy dřívějších fází růstu uvnitř krystalu.

Černý skoryl narostlý na krystalech křišťálu s muskovitem z údolí Shigar — Skoryl na křišťálu a muskovitu, důl Urundu, údolí Shigar, Skardu, Pákistán, 60 × 47 × 35 mm.

Jak křišťál poznat

Tvrdost 7: poškrábe sklo i ocelový nůž, sám se nožem poškrábat nedá.
Příčné rýhování: na plochách hranolu bývají vodorovné rýhy, kolmé k délce krystalu. Broušené sklo je nemá.
Lom: nemá štěpnost a láme se lasturnatě, podobně jako sklo.
Inkluze: přírodní křišťál často obsahuje drobné trhlinky, závoje, bublinky s kapalinou nebo jehlice jiných minerálů. Velký a dokonale čistý kus může být i sklo nebo uměle vypěstovaný křemen.
Dvojlom: křemen je dvojlomný, ale slabě, takže zdvojený obraz jako u kalcitu pouhým okem neuvidíte.

Křišťál, nebo křišťálové sklo?

Slovem křišťál se v češtině označují dvě různé věci. Horský křišťál je přírodní minerál, krystal křemene. Český křišťál je umělé sklo vyrobené tavením. Tradičně jde o draselno-vápenaté sklo, dnes se vyrábí i olovnatý křišťál s oxidem olovnatým nebo křišťálové sklo s oxidem barnatým. Je velmi čiré, lesklé a dobře se brousí. Lustry, sklenice a vázy z „křišťálu“ jsou tedy sklo, ne minerál. Sklo je amorfní, nemá krystalovou stavbu ani přírodní krystalové plochy a je měkčí než křemen.

Kde se křišťál nachází

Křišťál roste v dutinách a puklinách hornin, v hydrotermálních žilách a v pegmatitech, často spolu s dalšími minerály. Proslulé jsou krystaly z alpských puklin ve Švýcarsku a Rakousku, z Arkansasu v USA, z Brazílie a Madagaskaru. V pegmatitech severního Pákistánu doprovází křišťál skoryl, muskovit, granát a akvamarín. V čínských hydrotermálních ložiscích, například v dole Yaogangxian, roste spolu s fluoritem. Křišťál se nachází i v Česku, velké čiré krystaly jsou ale vzácné.

Dříve se z křišťálu brousily čočky a ozdobné předměty. Pro elektroniku se dnes používá uměle pěstovaný křemen. Křemen je piezoelektrický: při stlačení na něm vzniká elektrické napětí a ve střídavém elektrickém poli kmitá s velmi stálou frekvencí. Proto se z něj vyrábějí oscilátory v hodinkách a elektronice.

Krystal fluoritu s fialovými fantomy a křišťálem z dolu Yaogangxian — Krystal fluoritu s fantomy a křišťálem, důl Yaogangxian, Hunan, Čína, 40 × 35 × 25 mm.

Jak o křišťál pečovat

Špičky: díky tvrdosti 7 se křišťál běžně nepoškrábe, ale hrany a špičky krystalů jsou křehké a snadno se odštípnou.
Čištění: stačí vlažná voda s kapkou saponátu a měkký kartáček. Vzorky s měkčími minerály, jako je fluorit nebo kalcit, čistěte opatrněji.
Teplota: chraňte ho před prudkými změnami teploty, mohl by prasknout.
Uložení: ukládejte ho odděleně od měkčích minerálů, které by mohl poškrábat.

Časté otázky o křišťálu

Jaký je rozdíl mezi křišťálem a křemenem?

Křemen je minerál, křišťál je jeho čirá a bezbarvá odrůda. Dalšími odrůdami křemene jsou například záhněda, ametyst nebo citrín.

Je horský křišťál totéž co křišťál?

Ano. Přívlastek „horský“ odlišuje přírodní minerál od křišťálového skla.

Jak poznám pravý křišťál od skla?

Přírodní krystal má rovné krystalové plochy s příčným rýhováním na hranolu a často drobné inkluze. Je tvrdší než sklo, takže sklo poškrábe. Broušené kusy bez krystalových ploch spolehlivě rozliší jen gemologická zkouška.

Co je turmalín v křišťálu?

Křišťál s uzavřenými jehlicemi černého turmalínu skorylu. Oba minerály rostly ve stejném prostředí a křemen obrostl dříve vzniklé krystaly turmalínu. Někdy naopak skoryl narůstá na povrch krystalů křišťálu.